Mami, vzpomeň si

blog od mamičky Soničky Muzyčukovej  

Sedíš u mé postýlky, hlavu si držís v dlaních a pláčeš. Pláčeme spolu. Jsi unavená, bezradná a na dně svých sil. Vem si mě do náruče a vzpomeň si na všechny ty těžké chvíle, kdy ses cítila podobně jako teď.

Vzpomeň si na ten den, kdy jsi mě přivedla na svět. Cítíš ještě tu šílenou bolest? Ne. Pamatuješ si jen to nepopsatelné štěstí, když jsi mě držela poprvé v náruči.

Vzpomeň si, jak jsi mě začala kojit. Víš ještě, jak tě to bolelo? Ne. V paměti už máš jen pocit blízkosti nás dvou a můj spokojený výraz, když jsem mělo plné bříško.

Pamatuješ na naše první společné dny a noci, kdy ses bála, že selžeš, že se o mně nedokážeš dobře postarat? Ne. Teď už víš, že to spolu všechno hezky zvládáme.

Mami a pamatuješ, jak jsem celé noci proplakalo? Když mi nebylo dobře, rostli mi zoubky nebo jsem mělo zlé sny? Jak jsi byla šíleně unavená, měla jsi co dělat sama se sebou, fyzicky i psychicky úplně na dně? Ale i přes to jsi mě chovala, hladila mé vlásky a bolavé bříško, zpívala mi a ujišťovala mě, že maminka je tady a všechno bude zase v pořádku? 

Na to si pamatuješ. Děje se to právě teď. Jsou dvě hodiny ráno. Pokládáš mě do postýlky, do ruky mi vkládáš mého medvídka. Konečně spím. Ale ty se na mě, maminko, ještě díváš a usmíváš se. Jsi vyčerpaná, ale při pohledu na mě, jak jsem konečně spokojené, neuvěřitelně šťastná. Už bys měla jít taky spát. Ale chceš si tu chvíli ještě užít. Protože víš, že za pár let, které utečou jako voda, už tvou náruč nebudu tolik potřebovat. 

A až budeš na to všechno, co se ti teď zdá nesmírně těžké, bolestivé a únavné, jednoho dne vzpomínat, budou to nakonec ty nejkrásnější vzpomínky tvého života

Vaša Soňa


Sonička Muzyčuková vie nádherne písať a svojími článkami sa dotýkať sŕd žien a mamičiek. Sme veľmi radi, že je v našom blogerskom tíme. Jej tvorbu nájdete aj na stránke mama-nemama.

Komentáre